Rodinná dovolená :-)
Ve čtvrtek kolem poledne jsme vyrazily do Cilčiných rodných Slatiňan. Důvod? Mimo jiné rodinný sraz :-) Kolem páté hodiny jsme se v areálu zámeckého parku sešli s Cilčinou mamkou Úďou, ségrama Milčou a Cordulkou a bráchou Ctiborkem! Mamku a Milču potkáváme na výstavách, ale další sourozence jsem viděla naposled jako 4-týdenní miminka :-) Rozdíl byl patrný, jen co je pravda... vyrostli z nich krásní pesani, každý jiný a přesto si tolik podobní. Vidět strakatou bandu v záchvatu neřízeného trysku kolem nás je fakt zážitek :-) A taky jsem moc ráda, že jsem měla možnost poznat pánečky a paničku. Nelinka měla celou tu rodinnou akci na háku, zjistila, že v okolních keřích se schovávají zajíci, takže měla taky o zábavu postaráno...
zleva Cilka, Milča, mamka Úďa, Cordulka, Ctiborek
Po procházce a rozloučení se sourozenci jsme s Erikou a Milčou vyrazily na trénink flyballu do známé ch.st. Dajavera. Milča je šikulka, už se těším, až ji někdy uvidíme na závodech :-) A já jsem ráda, že jsem si mohla prohlédnout areál, kde se věnují pasení, škoda, že zrovna neměli tréninky...
V pátek ráno jsme vyrazily na pořádnou procházku po okolí Slatiňan. Bylo ještě celkem brzo, takže žádné davy turistů jsme nepotkávaly, ale je fakt, že bylo strašně dusno. Nádherná příroda, klid, s Erikou jsme probraly všechno možné, prostě relax :-)
nahoře Úďa, uprostřed Nella, vlevo dole Milča a vpravo Cilka
Odpoledne nás čekalo to nejdůležitější, kvůli čemu jsme se vlatně do Čech vydaly. Cilka byla objednaná na vyšetření DKK, DLK a LP u pana doktora Čápa v Praze. Strakáče může oficiálně posuzovat pouze on, je sice možné psa zrentgenovat jinde a poslat pouze snímky na vyhodnocení, ale já jsem se rozhodla raději pro vyšetření osobně. Jako odborník si psa sám zrentgenuje jak potřebuje a když se náhodou nějaký snímek nepovede, může se hned udělat nový. A hlavně, řekne vám rovnou výsledek :-) Představa, že pošlu snímky a čekám několik dní na verdikt, to fakt neee... Každopádně nejhorší zážitek pro mě byla narkoza a následné natahování psa... byla jsem strašně moc ráda, když se Cilka probrala a bylo po všem :-) Pan doktor nám všechno krásně vysvětlit, ukázal, při vyšetřování kolen prohlásil, že Cilka je nějaká moc hodná... no jo, moje laboratorní zvířátko... v ordinaci je většinou hodná, horší pak co následuje, když ji opustíme :-) Hodnocení pana doktora: DKK, DLK, LP vše 0/0!!!!!!! Mám velikou radost, když jsem Cilku od mala pozorovala při jejím střeštěném lítání, výskocích, dopadech a jiných akrobatických kreacích, nikdy jsem nevěřila, že bude opravdu zdravá.... Pan doktor nám vysvětlil, že z velké části hraje roli genetika, rodiče vyšetření nejsou, ale obě Cilčiny sestry jsou taky zdravé a stejně tak polosourozenci z předchozích vrhů. Takže zlatá mamka Úďa :-)
V sobotu jela Erika brzy ráno s Milčou na výstavu do Klatov ( mimochodem V1, CAJC - dokončen český junior šampion ), já jsem se s holkama prošla ještě trošku po zámeckém parku a pak jsme se přesunuly do Dvora Králové, kdě mě čekalo závěrečné přezkoušení na instruktora obedience. Den to byl strašně dlouhý a neskutečně horký... strávily jsme ho posezením v zahradní restauraci poblíž zoo ( původně jsem se tam chtěla zajít s holkama podívat, v zoo ještě nebyly, ovšem ta cena za vstupné byla opravdu nehorázná.... ), pak jsme se přesunuly do areálu cvičáku a tam jsme střídavě chodily na procházky na okolní louky a střídavě sledovaly tréninky agility tábora. To vám byla podívaná, taková anarchie psů se vážně hned tak nevidí :-) Kolem šesté jsem se konečně dočkala, dorazila část našeho výboru OB, napsala jsem testík ze zkušebního řádu, názorně předvedla nácvik několika cviků a úspěšně tak zkoušku splnila, takže je ze mě kromě stewarda i oficiální instruktor obedience :-)
Cestu domů jsme si ještě zpříjemnily zastávkou ve Svojanově, kde je naše trenérka Marta na výcvikovém táboře jako instruktorka, prohodily jsme pár slov, holky se trochu protáhly a neplánovaně jsme tu narazily taky na Peťu se strakatou Bibčou a černou Kiki a na Cíněnku Strakatý samet, které se tu přijely kynologicky vzdělávat :-) Domů jsme dorazily až pozdě v noci, ale s úsměvem na rtu, víkend se opravdu vydařil po všech stránkách :-)