MVP Bratislava
Máme doma šampionku :-) Na bratislavskou výstavu jsme se domlouvali už na jaře, všechno klaplo, takže Lenka s Jackem, Marta s Ený, Lada s Honey a já s Cilkou jsme v sobotu ráno vyrazili směr slovenské hlavní město. Tentokrát jsme jely dvěma auty, původně měla jet s náma na čumendu i Nelinka, jenže ve čtvrtek začala hárat, takže musela zůstat doma a páneček dostal roli hlavního ochránce před případnými nápadníky :-) Stejně jsme sebou táhly hromadu krámů ( hlavně já, Lenka měla jen příruční tašku... já se vážně neumím sbalit tak, abych neměla plný kufr auta ), takže jsme nakonec u těch dvou aut už zůstaly. Na výstavišti jsme pak strávily většinu času s Erikou a ségrou Milčou, holky hájily čest strakáčů samy, a protože obě potřebovaly ještě jednoho CAJCe, rozhodily jsme je do třídy mladých a mezitřídy, druhý den si třídy prohodily a povedlo se :-) Obě si dokončily juniora a načaly dospěláckého šampiona :-) Musím podotknout, že obzvlášť v sobotu se paní rozhodčí holky moc líbily. Nějaké ty nedostatky se v posudcích najdou, ale to beru jako samozřejmost, ideální pes neexistuje a navíc, co je u strakáčů ideál, když je každý jiný? :-)))) Stejně se mi nejvíc líbilo, když se paní rozhodčí zeptala, jestli bude Cilka schopná při svém temperamentu ukázat zuby... jo jo, temperament jí fakt nechybí :-) Výstava probíhala na dostihové dráze v Petržalce, takže jsme mohly holky i na chvilku pustit vyběhat, to se jim z celé téhle akce určitě líbilo nejvíc.
Ubytovaní jsme byly v kempu Zlaté piesky, stejně jako spousta dalších vystavovatelů, večer jsme se chvilku prošly kolem vody, Cilka se stihla vyválet v mrtvé rybě, poloutopit při jejím stylu plavání a pití zároveň, málem dostala ťafku od labutě, která i s mláďaty připlula až k břehu a pak si teprve všimla, že jsou tam psi a nakonec se málem přizabila o lavičku, když chytla rapla a v kruzích lítala jak splašená dokolečka. No, občas vážně přemýšlím, jestli má pud sebezáchovy, ale jelikož jí už táhne na 16. měsíc, tak asi jo....
Domů jsem dorazily v neděli večer, Nelinka nejdřív váhala, jestli nás má vítat nebo trucovat, ale nakonec zvítězilo vítání, teda aspoň mě, myslím, že od Cilky si docela ráda chvilku odpočinula :-)
Erice, Martě, Ladě a Lence děkuji za super společnost a Lence obzvlášť, za bezpečný odvoz tam i zpět :-)