O štít města Holešova
Rozhodla jsem se Nellu přihlásit do závodu podle ZPU-1. Hlavním důvodem bylo zkusit si stopu v úplně cizím prostředí a s troškou závodní nervozity :-) Když jsme dorazily na místo, kde se mělo stopovat, moje nejhorší obavy se naplnily, terén sluníčkem úplně vysušená krátká travička. No co už... Ovšem Nelinka mě moc překvapila, odstopovala moc hezky, jenom pár nepřesností :-) O něco horší to bylo překvapivě s poslušností. Že moc nemusíme sluníčko a teplé počasí jsem věděla, ale i tak si myslím, že to mohlo být lepší. Nejvíc bodíků jsme ale poztrácely kvůli mojí neznalosti zkušebního řádu... Tak to nemám ráda, když někdo neví, co má dělat a pak sama něco podobného předvedu. Bohužel když jsme byly na zkoušce, pan rozhodčí mi nic nevytýkal, takže jsem fakt netušila, že to vlastně dělám špatně :-) Každopádně další cenná zkušenost :-) Nakonec jsme skončily suveréně na posledním, čtvrtém místě. Ale jsem moc ráda, že jsme se závodu zúčastnily, hlavním účelem byla stopa, která se povedla, takže spokojenost :-) Atmosféra byla moc fajn a příští rok, jestli nám to termínově vyjde, ráda pojedu zase. Možná už přihlásím i Cilinku do kategorie ZOP :-)
Během venčení holek v zámecké oboře jsem si všimla, že tam jsou parkurové závody, tak jsem se tam po skončení závodu zašla podívat a intuice mě nezklamala, narazila jsem na spoustu známých, včetně pravčického osazenstva :-) Docela mě překvapila Cilka, které se moc nelíbili koníci... no chápete to u psa, který se narodil ve Slatiňanském hřebčíně :-)
